Foto R.Kalivoda

Foto R.Kalivoda

Ahoj;o)
jmenuji se Martin, tahám s sebou už na hřbetě nějaký ten křížek a taky už půl života tahám na krku (rameni) foťák při toulkách krajem v okolí mého rodiště, tj. okolím Bruntálu v podhůří Jeseníků.
Jako kluk jsem zkoušel fotit sovětskými přístroji Zenit, časem jsem se, jak vývoj předurčuje, přes Prakticu, P-six a kinofilmovou Minoltu dostal až k digitálu.
Nenajdete zde senzační akční a technicky perfektní fotky,do uměleckého ztvárnění mám taky daleko. Jen zprostředkovávám to, co jsem při svých toulkách viděl a se štěstím"ulovil".
květen1.jpg
Pokud by se mě někdo zeptal na nejoblíbenější měsíc, určitě řeknu květen. Proč? Je to měsíc opravdového jara, života. Zima je defitivně fuč, louky jsou svěže zelené, buky prosvětlují les novými lístky. V květnu potkáš venku srnce už s vytlučeným parožím za pěkného světla, v 8 ráno ...
květen5.jpg
...a v klidných částech revíru i v poledne...
květen1 (2).jpg
A hlavně - chystá se velký třesk v životě tvorů a tvorečků. Spousta drobných ptáků hnízdí, sedí na vejcích nebo už krmí své věčně hladové ratolesti, muflonky už dávno vodí svá skotačivá jehňata, některé laně už v horských smrčinách přivedly na svět kolouchy, některé to každou chvíli čeká...
muflonka.jpg
květen3.jpg
Není v silách fotografa, tedy alespoň mého ražení, obsáhnout vše, co se v květnu v přírodě děje. Neobtěžuji při hnízdění kvíčaly, kosi a podobnou drobotinu. Ovšem co mě nenechá v klidu, je dutina ve stromě vydávající hašteřivé zvuky. Každoročně najdu několik takových otvorů v kmeni, kde hnízdí strakapoud, ovšem málo jich je dobře fotitelných.Pokud se taková objeví, neodolám, je to velmi milé focení a pozorování.
květen8.jpg
Strakapoud je velmi ochotný model, stačí se zamaskovat poblíž dutiny a za dvě hodiny je plná karta. I když je kryt poblíž hnízda rušivým prvkem, který rodiče kvitují rozčileným pokřikováním, nakonec k dutině přiletí a svou rodinku nakrmí.
květen9.jpg
Někdo by možná řekl, že strakapoud není tak plachý tvor, když mu nevadí přítomnost cizího objektu u hnízda, já si myslím, že je to tvor odvážný se silným pudem zachování druhu.
Jeho větší příbuzný, žijící v lesích a hnízdící převážně v dutinách v buku, datel, je jiný patrón. Je daleko nedůvěřivější a citlivější na rušivé faktory v okolí. Jestliže focení strakapoudího hnízdění je zábava a dá se zvládnout za relativně krátkou dobu, u datla je to jinak. Je třeba se předem připravit, najít dutinu ještě před vyvedením mladých a postavit kryt už v tuto dobu. Stakapoud se u hnízda objeví i několikrát za hodinu.U focení datlů někdy ani 3 hodiny nevedou k jedinému snímku.
datel.jpg
Ale když to fotogafa či pozorovatele neodradí, je to potom velký zážitek. Hlas datlích rodičů znící starým lesem, hlučné přistání relativně velkého ptáka na stromě poblíž dutiny a čekání s okem u hledáčku kdy se konečně "přilepí" k dutině, odkud ho již nedočkavě sleduje mladý datlík, to po dvou hodinách nepohodlného sezení na skále opravdu zvedne adrenalin...
květen6.jpg
A když se podaří nafotit v temném lese takovéto krmení hned tří hladovců, je to neskutečný vítězný pocit. V odborné literatuře se píše, že datel si každoročně tesá novou hnízdní dutinu. Já pozoruji hnízdění již čtvrtým rokem ve stejné. Tedy není vždy dáno co je v chytré knize psáno;o)
květen7.jpg
Ale pojďme dál. Mezi největší zážitky, a to zejména emočně, patří setkání s mláďaty savců. Je až s podivem, že něco tak milého a bezzbraného může přežít v drsné divočině.Je to zejména díky silnému mateřskému pudu laní a srn, jež dokáží uchránit své ratolesti před nebezpečím.. Mnohé ženy - matky, by se od nich mohly učit...
srnče1.jpg
...a od některých mláďat, sourozenců, by se mohla učit třeba...třeba moje dvojčata. Takhle se k sobě chovají opravdu málokdy:o)
srnče6.jpg
..Takhle se srnčata u pařezu k sobě tulila a olizovala až jsem málem zapoměl na foťák;o) Pak se jedno vydalo prozkoumat co jsem zač až jsem se v jeho zájmu musel klidit.
srnče3.jpg
Další milé setkání jsem prožil na návštěvě u liščí nory. U nor panuje řád a disciplína, ovšem jen pokud je máma doma.A jelikož uživit hladové krky vyžaduje neustálé lovení hrabošů či jiné potravy, doma moc často není. A to pak panuje u nory šrumec, potyčky, prolízačky a podobně.
lišče2.jpg
Ale jakmile se objeví poblíž něco podezřelého, zajedou štěňata do nory jako blesk.
květen10.jpg
A když jsou všichni sourozenci v bezpečí, vykoukne ten nejodvážnější nebo možná nejzodpovědnější aby se podíval, čeho že se to vlastně polekali.
lišče4.jpg
V souvislosti s posledními dvěma, tedy se srnčaty a liškami, jsem byl nedávno svědkem dvou minipříběhů s pro mě otevřeným koncem, ač tuším, že ne veselým.Ale o tom až jindy, to patří do jiného "oddělení". Tady jsem chtěl jen trochu přiblížit proč mám tak rád květen, proč je to pro mě machr mezi měsíci...
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "7073"
martinzatka@seznam.cz
Na Vaši návštěvu se těší Martin Žatka
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one