Foto R.Kalivoda

Foto R.Kalivoda

Ahoj;o)
jmenuji se Martin, tahám s sebou už na hřbetě nějaký ten křížek a taky už půl života tahám na krku (rameni) foťák při toulkách krajem v okolí mého rodiště, tj. okolím Bruntálu v podhůří Jeseníků.
Jako kluk jsem zkoušel fotit sovětskými přístroji Zenit, časem jsem se, jak vývoj předurčuje, přes Prakticu, P-six a kinofilmovou Minoltu dostal až k digitálu.
Nenajdete zde senzační akční a technicky perfektní fotky,do uměleckého ztvárnění mám taky daleko. Jen zprostředkovávám to, co jsem při svých toulkách viděl a se štěstím"ulovil".
s3.jpg
Již 2 měsíce se téměř výhradně věnuji pobytu v krytu u újedi a dlouho jsem nebyl někde venku. Minulý týden, když vládlo větrné, zatažené počasí,jsem jedno odpoledne s psíkem v patách navštívil lokalitu s liščí norou. Nora byla pěkně "jetá" a tak přišlo do plánu, že jakmile počasí nabude trošku zimního rázu, podívám se k ní po ránu. Také se nedalo nevšimnout poměrně početné tlupy srnčí zvěře na řepkovém lánu přes silnici.
Dnes ráno přimrzlo, sníh bohužel roztál přes včerejší poledne, přesto jsem vyrazil. Ale posezení u smrku od svítání hodinu, efekt nepřineslo, u nory se nic nešustlo. Přešel jsem tedy k řepce. Ta je na opravdu rozlehlé ploše zvlněných polí, až je ta rozloha tady v podhůří strašidelná. Objevil jsem dvě skupinky srnčí zvěře, jedna u panelové cesty, druhá u úzké meze na horizontu. K oběma bylo nemožné se dostat. První partičku tvořily dámy, krom loňských srnečků - srnčat, v tlupě čítající 11 kusů srnec nebyl. Nebylo se kde krýt při postupu a tak bylo otázkou času, kdy zvěř postřehne mou přítomnost v poli, plazit sae mi po mražených hroudách vážně nechtělo:o)
s2.jpg
s4.jpg
Na tlupu u horní meze jsem si dělal větší naděje. Stačilo obejít pole a tím se dostat pod horizont.Pak stoupat kolem staré ohrady, která zde zůstala po původní pastvině než ji vloni přeměnili zemědělci na ornou půdu. Právě tato minimezička se na kopci mírně rozšiřuje a tvoří břeh se suchou trávou a šípkovými keři, kde srnčí při pastvě zaléhá a sluní se. Vše se docela dařilo, i přes uši drásající křupání zmrzlých listů řepky a hroudiček půdy. Již jsem se blížil zhora k onomu břehu, když jsem si všiml dvou kusů jak volně schází pod břeh a počínají se pastvit na řepce. A naráz jich tam bylo 10. Pozice zlá, tlupa se popásala pode mnou, úhel špatný, navíc cloněný vysokou trávou v mezi. Popošel jsem kousek výš a za horizontem objevil krátké parůžky v lýčí. Nezbylo než se narovnat a vyfotit srnce, který už mě tušil. Tlupě neušel můj manévr, sjednotila se obloukem odklusala z řepky. Zbyl mi jen dobrý pocit, že jsem zvěř z té jedovaté pastvy na nějakou dobu vypudil;o)
s5.jpg
s6.jpg
s7.jpg
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "9439"
martinzatka@seznam.cz
Na Vaši návštěvu se těší Martin Žatka
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one