Foto R.Kalivoda

Foto R.Kalivoda

Ahoj;o)
jmenuji se Martin, tahám s sebou už na hřbetě nějaký ten křížek a taky už půl života tahám na krku (rameni) foťák při toulkách krajem v okolí mého rodiště, tj. okolím Bruntálu v podhůří Jeseníků.
Jako kluk jsem zkoušel fotit sovětskými přístroji Zenit, časem jsem se, jak vývoj předurčuje, přes Prakticu, P-six a kinofilmovou Minoltu dostal až k digitálu.
Nenajdete zde senzační akční a technicky perfektní fotky,do uměleckého ztvárnění mám taky daleko. Jen zprostředkovávám to, co jsem při svých toulkách viděl a se štěstím"ulovil".
Je čas před srnčí říjí nebo už možná čas pomalého rozjezdu ( už jsem zaregistroval projevy ) a tak jsem vyběhl obhlédnout příměstskou lokalitu kam se v říji budu patrně uchylovat.
Potěšilo mě, že na políčku u lesa je opět tradičně obilí, ječmen se dělí o půdu s pšenicí a tak jsem zaujal místo v kraji pole na jakémsi hrbolku. Kryt vratičem jsem měl dobrý přehled o dění v obilí i níže pod políčkem na pastvině. Čas ovšem ukázal, že právě pastvina a ne obilné pole je dějištěm. Ten večer jsem obeznal 3 srny, srnče a jednoho srnce. Vše nefotitelné kvůli vzdálenosti. Dříve bylo zvykem srnčí zvěře, že z lesíka vytáhlo do prostoru mezi ohradou a lesem a kolem ohrady pak táhlo do obilí. Tentokrát je to jinak. Téměř všechna zvěř, která se ukázala vyšla v místě, kde jsem to čekal ale šla pastvinou kolem ohrady dělící pole a louku a ne les a louku. Do obilí pak některé kusy vešly, až hodně daleko od lesa. Tak jsem pořídil jen dokument jednoho slabého srnečka.
kozinec4.jpg
Ještě předtím, ráno,jsem potkal zajímavou srnu bez špiček slechů, ale to jsem odbočil;o)
kozinec ne.jpg
Za dva dny navečer jsem, po zkušenosti z minula, zaujal místo u sloupku ohrady mezi ječmenem a pastvinou. Věřil jsem, že tady budu mít štěstí, srnčí příliš zvyky nemění. Byl odsud sice o dost horší přehled, bylo jasné, že občas budu muset vykouknout abych viděl ke kraji lesa. Tuto mou teorii ovšem po půlhodince utnula postava nad polem...
kozinec5.jpg
Myslivec zasedl na posed v rohu lesa nad polem a mě teď nastala polemika, zda se mu ukázat či zůstat v ilegalitě. Zvolil jsem nakonec druhou možnost. Posed byl dobrých 150 m ode mne a dost vytočen s výhledem na louky nad polem. Ovšem ta tam byla moje možnost zvedat se obhlížet okolí. Toto se mi, jak se ukázalo, stalo osudným. Najednou, z ničeho nic procházela kolem mě ve vzdálenosti 12 metrů srna s dvěma srnčaty. A co hůř, jedno srnče si vybralo právě mezeru mezi kůly k projítí do obilí přesně v místě kde jsem seděl. Z jednoho metru jsme na sebe čučeli, mezi námi jen trs vratičů. Ani jsem se nehnul, jen mé vrásčité úzké oči zpod obličejové síťky sledovaly hluboká tmavá světla zvědavého mláděte. Přidalo se i druhé srnče ale záhy odskočilo a sním i sourozenec. Srna o mě neměla tušení,ačkoli už byla ode mě na 5 kroků. Srnčata poplašeně odskočila a já se to pokusil využít k jednomu hozenému snímku.Kdeže bych něco stihl!
kozinec1.jpg
Milá trojice odběhla dál do pastviny a nastal čas dalšího čekání. Občas jsem prověřil lovce na posedu, zda mě již odhalil, zdálo se, že poklimbává. Už se slunko klonělo k hřebenu hor, stíny remízů se prodlužovaly, když se ve vysoké trávě přede mnou zjevila rezavá velká skvrna. Na 10 kroků přede mnou stál dobrý srnec...
kozinec.jpg
Byl tak blízko, že se mi nevešel do hledáčku. Strach mi nedovolil odzumovat, jde to s mým objektivem docela těžko a trhavě, a velký problém mi dělalo zaostření mezi stébly trávy. Srnec zaregistroval přejíždění autofokusu, jeho bzučení a zvedl hlavu...
kozinec2.jpg
Byl to opravdový krasavec, zralý, s pěknou trofejí ozdobenou nějakou zeleninou. V posledních paprscích večera byl impozantní. Mé kochání se trvalo jen pár vteřin. Chasník polekaně odskočil a s bekáním klusal k lesu.
Světlo opadlo a já se rozhodl ukázat se lovci. Podlezl jsem ohradník a vztyčil se na louce. Tu jsem si všiml srnčího kusu mezi všudypřítomným šťovíkem. Poznal jsem srnu a vzápětí k ní přicupitalo i srnče. Bylo to daleko a bez světla, přesto mi to nedalo abych se pokusil alespoň o dokument mámy s dcerkou(synkem).
kozinec3.jpg
Potom už jsem opravdu opouštěl loviště v podhůří Pradědu....
kozinec6.jpg
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "7612"
martinzatka@seznam.cz
Na Vaši návštěvu se těší Martin Žatka
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one