Foto R.Kalivoda

Foto R.Kalivoda

Ahoj;o)
jmenuji se Martin, tahám s sebou už na hřbetě nějaký ten křížek a taky už půl života tahám na krku (rameni) foťák při toulkách krajem v okolí mého rodiště, tj. okolím Bruntálu v podhůří Jeseníků.
Jako kluk jsem zkoušel fotit sovětskými přístroji Zenit, časem jsem se, jak vývoj předurčuje, přes Prakticu, P-six a kinofilmovou Minoltu dostal až k digitálu.
Nenajdete zde senzační akční a technicky perfektní fotky,do uměleckého ztvárnění mám taky daleko. Jen zprostředkovávám to, co jsem při svých toulkách viděl a se štěstím"ulovil".
S pokročilým podzimem se počínají omezovat mé fotoaktivity na méně lokalit. Každý podzim také, již po několik let, začínám s lovy na újedi a u krmidel pro ptáky. Mou snahou je z pevného krytu pozorovat a zadaří-li se i fotit ptactvo od sýkorek po dravce.
Jedním z kritérií volby stanoviště pro kryt je kromě světelných podmínek i dobrá dostupnost, čili co nejmenší ekonomické náklady na dopravu. Proto chystám újedi v příměstských honitbách, dříve v bývalém vojenském prostoru a v loni jsem přesídlil na druhou stranu, kousek nad město východním směrem, kde mám pocit, je na rozsáhlých pastvinách větší šance na ulovení káňat. Ovšem fotografování právě v těchto místech má svá úskalí. Většinou vyjdu s fotoaparátem za dobrého počasí.Jenže stejně tak vyrážejí do těchto snadno dostupných míst lidé se psy nebo i bez psů, rodiny s dětmi apod. Musím s tím počítat a mít trochu"pevnější nervy". Kdy mi ovšem nervy povolují jsou situace, když se mi kolem krytu prožene motorka či čtyřkolka anebo se prostě na kopci na louce sjedou dvě auta, zastaví, osádky živě debatují okolo vozů a když po hodině hlučně odjedou, zůstávají u remízku pet láhve.Nechápu tento styl, prostě tomu nerozumím...
bordel3.jpg
Při jednom takovém marném čekání mě upoutalo několik světlých bodů na poli právě v mítě, kde nejčastěji postávají záhadná vozidla. Vypravil jsem se záhadě přijít na kloub a po pár desítkách kroků už jsem jasně viděl, co hyzdí krajinu a jen jsem nechápavě kroutil hlavou...
bordel.jpg
V trávě se válel rozbitý monitor. Jasné stopy ukazovaly, že někdo ho sem dovezl v celku a až tady, na poli u remízku ho roztřískal. Je to nějaká úchylka nebo psychická porucha ???
Přijde mi to až nerealistické. Táhnout se s monitorem do přírody a tady ho rozmlátit...asi to vypovídá něco o naší společnosti...
bordel2.jpg
Navzdory těmto negativním jevům v příměstské krajině je možno se setkat s celou škálou živých tvorů, kteří zde žijí v těsné blízkosti civilizace. Hlavně to jsou drobní ptáci. Na slunečnici lítají sýkorky, především koňadry, tu a tam modřinka a babka...Zajímavé je, že na severní straně za městem na krmítko lítaly parukářky a nikdy babka. Tady parukářky nejsou, jsou vázány na větší lesní celky, zde převládá pole s remízky a malými lesíky.
sýkora.jpg
babka.jpg
Objeví se taky brhlík, šoupálek, v předjaří červenka, strakapoud často zabuší na kmen za krytem.Z polí se zvedají hejnka kvíčal, na mezích přelétávají hýlové. Na pochoutky mnou předložené létají občas sojky a párek strak, výjimečně sednou i šedivky. Nad lesíky zakrouží káňata, ale těm se zatím na mou újeď nechce;o) Zato mi nedávno udělal radost krkavec, který mi zapózoval v letošním listopadu vzácném slunečním světle...
krk2.jpg
Ze zvěře zde lze potkat zajíce, při troše štěstí lišku ale velmi se zde daří srnčí zvěři, která docela dobře snáší velmi časté setkávání s lidmi. Že to zde při lovech s fotoaprátem není jednoduché ukazuje moje nedávná příhoda...
...v hloubi pole jsem zpozoroval srnu se srncem.Členitost terénu mi dovolila přiblížit se na asi 50ti metrovou vzdálenost. Potom jsem musel "na pupek" .Opatrně jsem se přibližoval ke zvěři, o níž jsem teď už jen tušil kde je, neboť byla v dolíku. Vykouknutím jsem zjistil, že srna jde směrem ke mě.Připravil jsem se k "lovu".Ležel jsem a čekal, kdy se zvíře objeví na horizontu. Přišlo mi to ale už moc dlouhé čekání, vždyť srna byla nějakých 30 kroků přede mnou a v protipohybu už téměř na mé úrovni vyjitá z dolíku.Musel bych ji již vidět. V tom jsem se lekl až mi zatrnulo." Nelino ke mě!" ozvalo se za mými zády.Asi 30 metrů za mnou stojí trojice lidí a kouká, co tam provádím.Kolem pobíhá retrívr a slečna po něm křičí. Úžasné.Kde bych se srnčího dočkal...
srna.jpg
Doufám, že časem lidé zmoudří a budou si více vážit pokladů, které skýtá příměstská krajina a že zde bude více divokých zvířat než divokých lidí - vandalů...
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "7073"
martinzatka@seznam.cz
Na Vaši návštěvu se těší Martin Žatka
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one