Foto R.Kalivoda

Foto R.Kalivoda

Ahoj;o)
jmenuji se Martin, tahám s sebou už na hřbetě nějaký ten křížek a taky už půl života tahám na krku (rameni) foťák při toulkách krajem v okolí mého rodiště, tj. okolím Bruntálu v podhůří Jeseníků.
Jako kluk jsem zkoušel fotit sovětskými přístroji Zenit, časem jsem se, jak vývoj předurčuje, přes Prakticu, P-six a kinofilmovou Minoltu dostal až k digitálu.
Nenajdete zde senzační akční a technicky perfektní fotky,do uměleckého ztvárnění mám taky daleko. Jen zprostředkovávám to, co jsem při svých toulkách viděl a se štěstím"ulovil".
Jak ten čas letí ! Nedávno stačilo nastavit budíka na šestou aby jeden byl venku před svítáním, tentokrát už čas na budíku čítal 3:30. Vstával jsem s obavami, zda se vyplní předpověď a opravdu bude po týdnu dešťů jeden jasnější den. Pohled z balkonu na nebe s hvězdami mě uklidnil.
Cestou jsem projel pár mlhových úseků ale to mi nevadilo. Následuje krátká cesta černým lesem kde bez pomoci baterky bych asi nadělal spoustu kraválu a už jsem u louky. Zastavím krátce ve stěně lesa a oči již přivyklé tmě hledají na světlejší ploše louky tlupu divočáků.Dnes tu nejsou.Již dvakrát jsem podnikl tento ranní lov a při obou jsem divočáky na staré, kvasinkami čpící hromadě nachytal. Zvuky a stíny mi velmi připomínaly oblíbenou on-line kameru z krmeliště v Estonsku, jež jsem občas navštěvoval prostřednictvím internetu v odkazu na stránkách kolegy Honzy M.;o)...
Kolem stěny po škvárové cestě spěchám k místu čekání, pod žebřík starého posedu.Cestou prověřuji vítr, je to dobré, pokud ovšem mufloni vytáhnou z místa jako obvykle. Zabydluji se, chystám foťák, sleduji louku,která stále více šedne. Tma ustupuje, z protějšího lesa vyrůstá černá kupa Velkého Roudného a mě znepokojuje změna větru. Vane ode mě do louky. Mufloni vyjdou z mé pravé strany a jakmile se dostanou pode mne, bude konec. Ale už není čas měnit stanoviště. Trochu mě znepokojuje, že ještě nevidím žádnou tmavou siluetu u houští jako obvykle. Jen pro kontrolu mrknu i do leva...sakryš, oni jdou zleva! S tím jsem vážně nepočítal. Pokud vydrží do slunka, budou v ostrém protisvětle. Ale do slunka je ještě daleko, sleduji tmavé stíny a poznávám "svou" smíšenou tlupu - muflonky a tři mladé berany...
muf0.jpg
Skupinka se popásá, hlavy skloněné a já si přeji jediné - trochu světla. Rozednívá se neskutečně pomali. Vnímám probouzející se les za zády, táhlé pískání datla zní až hororově.Drozdi a kosi si slétávájí pro snídani na kraj louky do kotlíků vyrytých divočáky a mufloni se pomaličku přibližují. Zkouším nějaký záběr a modlím se, aby mě vítr neprozradil.
muf2.jpg
Konečně se dá fotit.Na mou techniku je to sice tak na hraně ale na to teď nemyslím. Sleduji hravá muflončata, od mé minulé návštěvy přibyla dvě. Líbí se mi i atmosféra scenérie, jemný mlžný opar na louce. Pěkné ráno...Skupinka se dostává pode mne, čekám zradu od větru, proto fotím a fotím...
muf4.jpg
...a už je to tady.Zvěř se zdá být zneklidněna. Zatracený vítr, ještě kousek světla by to chtělo.
muf3.jpg
Náhle se jedna z muflonek obrací a míří zpět k lesu,samozřejmě následována ostatními.
muf5.jpg
Čekám ještě přes půl hodiny, mohli by přijít berani jež jsem tady už také párkrát viděl, ale ti vytahují většinou z houštiny pode mnou a tam právě vane vítr s mým parfémem. Mezitím slunko zalilo kraj. Jdu na šoulačku.Procházím les lesní cestou, pozoruji srnčí na loukách, zastavuji se u zajímavých světelných kouzel lesa. Ve starém porostu mě jako obvykle vítá párek krkavců, hnízdí tady a nemají radost z mé přítomnosti...
les.jpg
Vycházím na louky. V kraji u lesa sedí zajíc.Ví o mě, přesto to zkouším.Ne. Mizí v lese. Nevadí, vím, že za za rohem lesa bude v louce srnčí. Záhy se přesvědčuji. Je jich pět...
srnčí.jpg
Chvíli přemýšlím zda má cenu nějaký pokus o přiblížení se. Vzpomínám, kam posledně zatahovali z pastvy. Přesunuji se krajem lesa, obcházím porostem louku a zůstávám pod jedním z krajních smrků. Doufám, že skupinka rozhodne zatáhnout poblíž. Zpočátku to nevypadá nadějně, zvěř popochází šikmo ode mne. Pak se ale stáčí trochu ke mě. Mladý srnec s parožím v lýčí se stará o trochu vzruchu, odchází a přichází ke skupince, poskakuje jako hravé kůzle. Vypadá to nadějně. V tom všechny kusy zbystří k vrchní houštině. Přichází další zvěř. Již podle postavy poznávám srnce. Přijde mi na dostřel?...
srnec2.jpg
srnec4.jpg
srnec3.jpg
... z mého pohledu to bylo "takové docela fajn ráno" :o)
srneček.jpg
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "3594"
martinzatka@seznam.cz
Na Vaši návštěvu se těší Martin Žatka
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one