Foto R.Kalivoda

Foto R.Kalivoda

Ahoj;o)
jmenuji se Martin, tahám s sebou už na hřbetě nějaký ten křížek a taky už půl života tahám na krku (rameni) foťák při toulkách krajem v okolí mého rodiště, tj. okolím Bruntálu v podhůří Jeseníků.
Jako kluk jsem zkoušel fotit sovětskými přístroji Zenit, časem jsem se, jak vývoj předurčuje, přes Prakticu, P-six a kinofilmovou Minoltu dostal až k digitálu.
Nenajdete zde senzační akční a technicky perfektní fotky,do uměleckého ztvárnění mám taky daleko. Jen zprostředkovávám to, co jsem při svých toulkách viděl a se štěstím"ulovil".
Je to už řádka týdnů, kdy jsem sem vložil něco aktuálního, vlastně od srnčí říje nic. Není to tím, že bych snad na lovy beze zbraní zanevřel,že bych nic neprožil. Pouze jsem nic nevyfotil, tedy nic kloudného. Kousek jelení říje jsem prožil s kamarády Radimem a Honzou, bylo to zajímavé s pikantní příchutí. Nic jsem nesepisoval, neboť jsem čekal, že mnohem lépe to popíše Radim na svém webu, protože ten to umí podat;o) I tak bych neměl článek čím podpořit, nic jsem v horách nenafotil.Tak sand se někdy toho Radimova článku dočkáme.??
Podzim šel dál, začala říje daňků. Za těmi, pokud je chci zažít, musím kousek cestovat. Jednou mě pozval kamarád Honza Moučka do svého daňko - mufloního revíru u Žimrovic, ovšem počasí nepřálo.Přesto jsme zahlédli tlupu daňčí a 3 berany a musím říct, že revír je to kouzelný, i když fyzicky docela náročný.Vloni jsem 2 x navštívil kouzelnou lokalitu asi 30 km daleko, letos jsem se chtěl lovu lopatáčů věnovat trošku více. Kolegové věšeli na weby krásné daňčí fotky, to mě popohánělo. Nebudu napínat, nezadařilo se:o(
Ale návštěv revírů Nízkého Jeseníku nelituju, poznal jsem nádhernou krajinu podzimu přímo zaslíbenou. Kopce a údolíčka porostlé smíšenými lesy, protkané lesními cestami, ochozy zvěře. Potkal jsem tlupu divočáků, spoustu srnčího, lišku, zvedl jsem dvakrát sluku ve starém lese...Kdybych někdy měl možnost vlastnit chatičku kdekoliv bych chtěl, byl by to tady;o)
podzim2.jpg
Potkal jsem i daňky, ne že ne,ale nebylo sto mou technikou zvládnout nějaký snímek.Setkání byla krátká, většinou v temných zákoutích. Jednoho lopatáče jsem sice našoulal na světlém místě, rochal ve svahu v pasece, ale ta byla tak zarostlá, že jsem jen tu a tam zahlédl ve vzdálenosti asi 30ti metrů vrchní půlky lopat. Další daněk mi nečekaně vyšel vstříc na jiné temné pasece, ale můj autofokus chytal všechno možné světlé, zejména odkvétající starčeky, jen ne tmavou hlavu daňka pózujícího překvapeně jen 5 vteřin asi 10 m přede mnou.
Daňčí zvěř jsem vídal i cestou, z auta. Tu 4 daněly u silnice, tam špičák na louce. Jediné snímky, hodně dokumentární vznikly poslední den. Po pastvině běžela bílá daněla s daňčetem, ovšem předaleko.
daněk.jpg
a za chvíli za nimi vyběhl na pastvinu i pěkný lopatáč.
daněk2.jpg
Vzato řečí čísel, najeto spousty kilometrů a na kartě nic. Trochu mě to deprimovalo, pobyt v kouzelné přírodě byl sice náplastí, ale ta se vždy rychle odlepila...
podzim1.jpg
Začátkem listopadu jsem odpískal "drahé nelovy" daňků a počal se pomalu utápět ve fotodepresích. Jedno dne jsem si potřeboval vyvětrat palici, po obědě jsem hodil do ruksaku foťák, vzal klíče od zahrádky a šel nasypat do krmítka. Zahrádka je na břehu Bukového potoka a ten teče z Bukového rybníka, zvaného Balaton. Po nasypání slunečnice do umělecky laděného krmítka, jsem se rozhodl navštívit onen rybník. A dobře jsem udělal. Nečekal jsem nic, maximálně kačeny a rybáře. Ale to co mě potkalo fakt ne. Při příchodu k hrázi jsem si všiml nějakého pohybu v pastvině na levém břehu. Pohled přes teleobjektiv mě utvrdil.Ano, jsou tu husy!
husa6a.jpg
Nyní začal pravý lov, nejprve po čtyřech, potom plazením. Rázem byla ona fotodeprese v pánu. Husy popocházely, byly 4. Ztrácely se mi za horizontem, tu zmizely ve vyšší jetelotrávě kde zalehly a podobně.Dostával jsem se stále blíž, ale tu mi bránila okolní tráva v ostření, tu mi ptáci vešly do protisvětla, zkrátka stále nějaká zrada. Celkem jsem se naplazil dobrých 100 metrů, kolena otlačená ještě teď a taky mi lov málem pokazil rybář, který si mě všiml, nechal pruty u vody a šel se podívat jestli co tam ten kdosi blbne.Naštěstí asi pochopil a nedošel ke mě blíž než na 50 m.
Bylo to poprvé, co jsem měl možnost tyto velké ptáky fotit a tak jsem moc rád, že se nějaká fotka jakž takž povedla.
husa3veb.jpg
Nemám daňka po němž jsem toužil, mám husy, které mě ani nenapadly.
husa5a.jpg
husa1veb.jpg
husa2veb.jpg
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "7073"
martinzatka@seznam.cz
Na Vaši návštěvu se těší Martin Žatka
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one