Foto R.Kalivoda

Foto R.Kalivoda

Ahoj;o)
jmenuji se Martin, tahám s sebou už na hřbetě nějaký ten křížek a taky už půl života tahám na krku (rameni) foťák při toulkách krajem v okolí mého rodiště, tj. okolím Bruntálu v podhůří Jeseníků.
Jako kluk jsem zkoušel fotit sovětskými přístroji Zenit, časem jsem se, jak vývoj předurčuje, přes Prakticu, P-six a kinofilmovou Minoltu dostal až k digitálu.
Nenajdete zde senzační akční a technicky perfektní fotky,do uměleckého ztvárnění mám taky daleko. Jen zprostředkovávám to, co jsem při svých toulkách viděl a se štěstím"ulovil".
říjen.jpg
Po několika akcích v nejvyšších partiích jesenických hor bylo na čase sestoupit o nějakých 600 m níž, do revírů žloutnoucích buků a modřínů, do domoviny srnčí a potažmo i daňčí zvěře. S první jmenovanou zvěří až takové problémy nemám, i když na podzim to i se srnčím bývá složité, s daňky se trápím už pár podzimů bez valného úspěchu.
podzim.jpg
Jedno z rán vyšlo co do počasí parádně, jasno, ranní opar zmizel s východem slunce. Procházel jsem louky po mezích a hledal srnčí, které už je ve skupinkách a drží se mimo les téměř celý den. podařilo se mi najít pár kusů brzy, ale terén a především dobře strategicky zvolené místo pastvy v rozlehlých plochách mi moc šancí nedával.
říjen1.jpg
Zvěř měla skvělý přehled o situaci, blíž mě nepustila. Na další skupinku 5ti kusů jsem narazil záhy, skoro jsem je přehlédl, zalehlé v trávě. Starší srna mě však už bedlivě sledovala, jen ji nebylo jasné, jak moc nebezpečné to cosi je, vítr ji nepomohl.
říjen5.jpg
Má snaha využít nejistoty srny a pokusit se plazením v mokré vysoké trávě dostat se blíž nevyšla jak bych potřeboval, přesto ta více než desítka minut ve společnosti zvěře stála za to;o)
říjen2.jpg
Jedno z říjnových rán bylo již dříve naplánováno k návštěvě okrajového daňčího revíru u Kružberské přehrady. Je tam moc líbivé prostředí a sem tam i nějaký daněk. Jenže jsem si asi z lovů pod Pradědem v kufru auta dovezl velkou zásobu mlhy. Zrovna v tento jediný možný den mé návštěvy cestou k přehradě krásně houstla.
Čekal jsem alespoň nějaké to daňčí rochání, v mlze by mělo ohromnou atmosféru, ale nic, ticho.
mlha.jpg
Alespoň nějakého zvuku od zvěře jsem se nakonec ale dočkal. To nejistá daněla, vodící dva potomky, mě nebyla sto rozpoznat v mlze na lesní cestě. Bafala na mě, poprvé jsem podobný zvučný hlas slyšel, a i když si nebyla jistá, pro jistotu omladinu odvedla do zarostlé a zamlžené paseky.
d2.jpg
Potom jesště jednou vykoukla aby mě zkontrolovala a zmizela za mladými nadobro.
d3.jpg
Prošel jsem se ještě trošku krásným smíšeným lesem, našel v ředině uválené místo kolem kmene statné jedle a vedle kotlík vytvořený daňčím patriarchou a po chvilce čekání u tohoto místa sestoupil k silnici abych udělal povinnou návštěvu jelení tlupy v ohradě. No, znuděný šéf jeleního harému se má letos čím chlubit, napočítal jsem že se stal nerovným dvaadvacaterákem;o)
jelen.jpg
Pokochal jsem se krásou holé zvěře, uděla pár dokumentů do archívu ( co kdyby ) a krásným podzimním dopolednem se vracel k pozdní předobědové snídani...
jelen2.jpg
jelen3.jpg
Snad se sem ještě v říjnovém měsíci někdy dostanu, fakt se mi u Kružberka dost líbí;o)
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "7073"
martinzatka@seznam.cz
Na Vaši návštěvu se těší Martin Žatka
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one