Foto R.Kalivoda

Foto R.Kalivoda

Ahoj;o)
jmenuji se Martin, tahám s sebou už na hřbetě nějaký ten křížek a taky už půl života tahám na krku (rameni) foťák při toulkách krajem v okolí mého rodiště, tj. okolím Bruntálu v podhůří Jeseníků.
Jako kluk jsem zkoušel fotit sovětskými přístroji Zenit, časem jsem se, jak vývoj předurčuje, přes Prakticu, P-six a kinofilmovou Minoltu dostal až k digitálu.
Nenajdete zde senzační akční a technicky perfektní fotky,do uměleckého ztvárnění mám taky daleko. Jen zprostředkovávám to, co jsem při svých toulkách viděl a se štěstím"ulovil".
pták.jpg
Začátek magického období byl jako již tradičně hodně vlažný až skoro nulový. Podobně jako v loni, jen tehdy bylo jasnou příčinou dlouhodobě tropické počasí, letos počasí bylo vcelku pro srnčí říji příhodné. Úvodní fotečka je jediným úlovkem z říje do asi 4.8.....Ne že by se nic nedělo, to ne.Srnčí jsem vídával, pozoroval jsem projevy patřící k říji při každé vycházce.Jen ta vzdálenost byla pro 3000mm objektiv;o) Ale věděl jsem, že jednou to přijde a smůlu prolomím...
První vlaštovka, tedy srnec, který se mi zvěčnil na kartu, byl šesterák nad Rudnou a bylo to takové zvláštní setkání. Při zpáteční cestě po rozsáhlé pochůzce po loukách a kolem polí jsem v kraji pšenice uviděl kočku. Ukázal jsem ji svému jezevčíkovi, ten se s nadšením rozběhl a vyhnal pradátora na louku a pak dolů kamsi k vesnici. Pokračoval jsem k autu a poohlížel se k terénní vlně svahu kde se ztratil psík, kdy se objeví.Už slyším šustění v trávě..a naráz kolem mě proletí srna v patách se srncem. Srna se mě asi lekla a nevšimla si drátu ohradníku, který zde tvořil různé odskoky aby ohradil hnojiště a jiné malé plochy. Zkrátka sebou chudina flákla až to plesklo,srnec se nad ní zastavil jakoby říkal co blne. Rychlý hozený snímek nepokryl bohužel hlavu ležící vstávající srny. Stihl jsem pak ale jednu letovku než zmizela dvojice za horizontem.
skokan.jpg
Když se najde dobrý flek
Po mnoha různých pokusech v různých revírech v okolí bylo na čase rozhodnout kam se uchylít tak nějak na "déle",tedy tam, kde je šance největší. Vzpoměl jsem si na dobré místo, kde jsem pár záběrů v minulých letech pořídil. Ovšem jel jsem tam večer s vědomím, že to bude těžké. Plochy luk a ostrůvky remízků u olšiny, není lehké trefit místo k zasednutí, šouláním tam člověk nepořídí.Přesto jsem jedno ráno podnikl průzkumnou šoulačku, která potvrdila, že i když jinde ne tak tady je stále srnčí zvěř "v kurzu". Večer jsem už seděl zašitý v jednom z remízů, do dobré vzdálenosti se dostala srna ale srnčí pár z rána vyšel o 120 metrů jinde než jsem potřeboval.
srna2.jpg
Druhý den v podvečer už jsem pádil polňačkou znova k remízu.Ale zvěř už před 18.hodinou byla venku! Nezbylo než ji z dálky zradit, rychle se přesunout a doufat. Tentokrát mi jakýs takýs kryt poskytly bodláky u betonového el.sloupu. Dlouho se nic nedělo, nakonec ale vyběhl z olší srnec. No srnec...Sice se tak tvářil ale na hlavě toho měl na zvětšovací sklo.
knoflík.jpg
I s touto"trofejí" ale měl zálusk na opodál se pastvící srnu, ta však vědoma si, že s takovým nadsamcem potomstvo nechce, pádila daleko odtud. A za chvíli pádil i srneček. To když se odněkud zezadu od luk přiřítil opravdový srnec . Tak se za oběma zavřela stará suchá tráva v kraji olšiny.
Naštěstí ne na dlouho. Za 15 minut se tráva zase rozestoupila a na scénu vyklusala srna v těsném závěsu se srncem. Byl jsem svědkem krátkého představení.
říje10.jpg
Poklus o pokládání sice srnci nevyšel, partnerka mu v poslední chvíli ucukla ( asi ji bolela hlava;o) ale i tak to bylo úžasné divadlo.
srnec7.jpg
Po sexu-nesexu nastala klidná chvilka popásání, srnec prověřil ještě jinou srnku opodál, pak se vrátil a zdálo se,že prověřuje i mě;o)
srnec.jpg
Další den ráno jsme byli domluveni s kamarádem Honzou M., že se ze své chaty sjede podívat za mnou a mě už bylo jasné, kam kamaráda povedu na ranní lov.
Ranní lovy ve dvou
Honza dojel tak jak jsme byli domluveni, vše klaplo a tak jsme za šera zradili opět pár stínů srnčího abychom mohli zasednout. Honza ke sloupu, já do remízku.
říje2.jpg
Dlouho se nic nedělo.Chvílemi jsem se natáhl ve vysoké trávě, přivřel oči a doufal, že něco přijde, že jsem sem Honzu netáhl zbytečně. Po čase jsem si všiml, že se Honza z původní polohy trochu vytočil nad remíz. Koukal jsem do těch míst ale nic skrz větve vrb a keřů jsem neviděl. Pak jsem zaslechl tlumenou palbu Honzova Canona. Je to dobrý, něco fotí! No a pak jsem si přišel na své i já, sice jen pár snímků, pro které jsem naštěstí našel skulinu mezi vegetací, ale ten zážitek stál za to i bez focení. Krásné vodění srnce srnou, krátké kolečka a pokládání. Skvělá podívaná. jen škoda, že světla nebylo trochu více a že snímky z nahánění mi všechny utekly ze záběru. Ale jeden akční se vlezl a mám z něj radost.
říje1a.jpg
Honza ze své pozice nafotil snímků daleko více, naštěstí, a cestou k autu jsme se shodli , že vstávání ve 3.hod. u Honzy a ve 3:50 u mě spnilo účel;o)
Pro velký ohlas ranní akce jsme se během dne domluvili na opakovačce. A tak i další ráno za tmy čekal Honza, jako vždy dochvilný až předchvilný, před mým domem. Scénář podobný včerejšímu, jen v terénu se režírování ujal tentokrát Honza.Při včerejším sezení u sloupu měl daleko lepší přehled po okolí a vysledoval, že zárodek později úspěšné fotoakce se zrodil od širokého pásu zarostlé mokřiny navazující na olšinu až kus za remízkem. Proto byl již v noci při usínání rozhodnut, že tentokrát zasedne z druhé strany remízku než jsem seděl já včera. A rejža k tomu donutil i mě a tak zatímco on se zamaskoval v pomyslném koutě ostrůvku, já v jeho horní stěně,asi 30m vlevo od spolulovce. Tentokrát nečinnost nebyla tak dlouhá jako včera a už po pár desítkách minut se opět ozval zvuk spouště sedmdesátky déčka od vedle. Hlavu jsem si v sedě mohl vykroutit jak krutihlav ale nebyl jsem sto ze své pozice vidět na co Honza pálí krátké dávky. Až mírný pozdvih ze sedu do podřepu pomohl odhalit, že na mokrou louku se vydala myškovat lištička. Zkusil jsem také pár snímků, ale byl jsem dál než Honza a s kratším ohniskem.Navíc ani světlo ještě nebylo zdaleka fotopoužitelné. Našich snah si po chíli bystrá šelma všimla a zamávala nám oháňkou.
Ale to nevadilo, od mokřiny směrem k Honzovi si to rázoval srnec. Poznal jsem včerejšího Romea. Šel jak na provázku ale pak se přeci jen stočil a zmizel mě neznámo kam, mimo můj zorný úhel.
sobota.jpg
Honza gestikuloval, že jo, že je to dobrý a ať se přesunu k němu. Uhnízdil jsem se tedy vedle a to bylo dobře, protože nebyl všemu konec. Nedávno odejitý srnec rázně vyhnal z mokřiny srnu se srnčetem a začal opět ten správný říjový kolotoč. V asi 100 metrové vzdálenosti obíhala dvojice solitérní stromek v louce, občas se jim do toho přimotalo srnče,no pěkná podívaná. Potom srna odvedla chasníka kousek výš do louky ale v ten moment pojala podezření a opět odváděla ho i srnče do mokřiny.
sobota2.jpg
Z mého pohledu dnes sice nevznikl žádný slušný snímek, ale opět nebyla nouze o zážitky. Pomalu jsme balili, odcházeli po kraji remízku. Honza si vzpoměl že cosi na místě nechal, vrátil se těch 15 kroků, koukl dolů pod remíz a jen bezmocně rozhodil rukama " do pr...,oni tam zase byli, všichni tři"...Ale pozdě bycha honit, máme další zkušenost , třeba pro příští říji....;o)
sobota3.jpg
A aby naše loučení mělo jaksepatří formát, přeběhl k našemu velkému pobavení po louce nějaký prapodivný adamita, svit jeho zadnice nás až oslnil:o)
sráč.jpg
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "3594"
martinzatka@seznam.cz
Na Vaši návštěvu se těší Martin Žatka
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one